Tereza Prasličková
terkablogerka@seznam.cz
- Počet článků 14
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3212x
Seznam rubrik
Tereza Prasličková
21. srpen 1968 očima mojí mámy
Moje máma zažila okupaci v srpnu 1968 na vlastní kůži. Cestou do práce byla postřelena ruskými vojáky. Tohle je její příběh.
Tereza Prasličková
Patří děti do kavárny?
Tahle otázka už druhý den vládne internetovým diskusím. Rozhořela se bitva mezi dvěma tábory. Jeden tábor by si rád v kavárně v klidu přečetl noviny, vypil kávu, nebo dokonce (ó hrůzo) zakouřil.
Tereza Prasličková
Připojte se, abych se mohl zapojit!
Včera jsem se zájmem přečetla článek který pojednává o nové službě pro bezdomovce. Jmenuje se Wifi 4 Life a má pomáhat lidem bez domova vrátit se zpátky do běžného života a ostatním lidem zase k připojení na internet.
Tereza Prasličková
Jsem car-free kvalitarián!
Včera jsem si přečetla článek, o rodině, která je prý tak trochu jiná. Jinakost této rodiny se projevuje tím, že NEMÁ AUTO. S tím souvisí spousta dalších zvláštností, o kterých je třeba informovat svět. Představte si, že tahle na první pohled obyčejná městská tříčlenná rodina jezdí na kole, autobusem, vlakem a někdy dokonce i chodí pěšky!
Tereza Prasličková
Už jsi našla svou vnitřní ženu?
Valí se to na mne ze všech stran: Hledání vnitřní ženy, ženské kruhy, práce s ženskou energií, cyklická žena. Spousta článků, videí, fotografií a především sebezkušenostních seminářů. Ženské bubnování, seminář o ženských mysteriích, hledání vnitřní bohyně. Projekt „Mám ji ráda“, který učí ženy přirozenému vztahu k vlastnímu přirození a jehož součástí je i zakázková výroba sádrového odlitku vagíny. Tento „jedinečný umělecký klenot ženského božství“, jak jej autorky projektu nazývají, stojí něco přes čtyři tisíc korun.
Tereza Prasličková
Fenomén „Udělej si sám“ aneb jak Přemek Podlaha povstává z popela
Když jsem byla malá, občas jsem se svojí babičkou sledovala pořad „Receptář nejen na neděli“. Jistě ho spousta z vás zná. Přemek Podlaha si do něj zval hosty z lidu a ti s velikým nadšením a jiskrou v oku předváděli třeba jak uplést rohožku z pytlíků od mlíka, nebo jak pěstovat v bytě citrusy. „Paní Jana z Horních Beřkovic nám poslala fotku obří pýchavky, kterou vypěstovala na svojí zahrádce“ řekl třeba Podlaha a ukazoval fotku, jak celá rodina paní Jany sedí s rozzářenými obličeji na gigantické houbě.
Tereza Prasličková
Rodičovství jako věda
Mít svojí partu. Máloco je pro člověka v době dospívání tak zásadní. Ve středoškolských letech skoro každý někam patřil. Někdo si vyčesal kohouta, propíchal si obličej a a žil od koncertu ke koncertu, další s sebou všude nosil knihu, chodil do kaváren diskutovat, všichni mu připadali povrchní, a proto byl intelektuál. Někdo žil sportem, další miloval přírodu, nejedl maso a nejradši by se někde v pralese přivázal ke stromu, který by vlastním tělem zachránil před motorovou pilou. Postupně z toho všichni vyrostli a časem začali zakládat rodiny. Potřeba patřit do party ovšem u některých lidí ani se založením vlastní rodiny nevymizela. V těchhle partách už ale nejde o hudbu, oblečení a způsob trávení volného času, ale o způsob výchovy dětí.
Tereza Prasličková
Valentýnská
Únor je v poloviněa ve výlohách rudé prádlo,řezník si v kocoviněna chleba maže husí sádlo.
Tereza Prasličková
Psaní jako terapie (o tom, jak důležitý je šuplík)
Nedávno jsem se vrhla na úklid kumbálu. Vytahala jsem všechny ty krabice, co s sebou člověk léta tahá, aniž by vlastně tušil, co v nich je a začala jsem je přebírat. Mezi hromadami starých dopisů, skript a různých nostalgií opředených krámů jsem našla taky několik vlastních literárních počinů. Bylo to zvláštní setkání. Sbírka básní, kterou jsem vlastnoručně napsala a bavlnkou nakřivo sešila, když mi bylo osm, mě potěšila i po letech, a jak se znám, byla bych z ní dodnes ochotna na požádání recitovat.
Tereza Prasličková
Potřebují děti dětskou hudbu?
Odjakživa mám ráda hudbu, ačkoliv o ní nedokážu zasvěceně hovořit. Pro mého manžela, který hraje na basovou kytaru a je vášnivým milovníkem alternativní hudby, musí být rozprava o hudbě se mnou leckdy utrpením, protože důvod, proč se mi nějaká hudba líbí a jiná zase ne, dokážu popsat jen ve velmi jedoduchých frázích, jako třeba: „Je tam moc kytary,“ případně: „K tomuhle cédéčku by měli zdarma přikládat krabičku antidepresiv.“ Přesto cítím potřebu napsat dneska blog o hudbě.
Tereza Prasličková
Už vám rostou zoubky? (o mateřském plurálu)
„Tak jsem si všimla, že taky nemykáš!“ Řekla mi jednou jedna kamarádka, když jsme se bavily o dětech. Chvilku mi trvalo, než jsem pochopila, o čem mluví. „No přece, že neříkáš papali jsme, spinkali jsme, vážíme deset kilo a rostou nám zuby! Tehdy jsem si to uvědomila. Jsem nemykavka.
Tereza Prasličková
Rodičovská dovolená není kriminál
Dneska mám chuť si tak trochu vystřelit do vlastních řad. Připadá mi, že se v poslední době roztrhl pytel s články na téma rodičovská dovolená. A nebo si toho možná jen více všímám, protože jsem taky doma s dětmi, asi tak, jako když sháním nové boty a koukám se lidem více na nohy, než do očí. Když se články a diskusemi o rodičovské dovolené probírám, dost mě zaráží, jak negativně se o tomhle životním období píše.
Tereza Prasličková
Nenadávejte na Facebook
Přiznat, že rádi používáte Facebook, je v některých kruzích stejné faux pas, jako připustit, že máte doma televizi. Facebook má pověst primitivní zábavy pro lidi, kteří nemají co dělat a zároveň mají potřebu se neustále dělit o všechny detaily svého všedního dne. „Já nepotřebuju, aby všichni věděli, co jsem měl k snídani a kolikrát jsem byl na záchodě,“ rozhořčují se zarytí odpůrci Facebooku.
Tereza Prasličková
Hrnec, který naučí vaše dítě mluvit
Hned na úvod je třeba zdůraznit, že rozhodně nepatřím k rodičům, kteří by měli ambici všechny hračky pro své děti vlastnoručně vyřezat z lipového dřeva. Rovnou přiznávám, že i v naší domácnosti se povaluje spousta krámů, které se hodí hlavně k tomu, aby na ně rodič, který jde v noci na záchod, šlápl a ošklivě se poranil. Ne, nemyslím si, že pro děti jsou přípustné pouze hračky z přírodních materiálů. A dokonce ani to, že z chlapečků, kteří si hrají s plastovými samopaly, vyrostou nebezpeční, citově chladní, vraždící psychopati.
